FAkta a mýty

Větrné elektrárny jsou prověřený, domácí a ekologický zdroj

Jsou domácí, vyrábí levnou elektřinu a rychle se staví. Česko v současnosti vyrábí většinu elektřiny v dosluhujících uhelných elektrárnách. A pokud zde nevzniknou nové elektrárny, už v blízké budoucnosti bude potřeba elektřinu v době nedostatku dovážet. Ačkoli dovoz energie z okolních zemí může být v určitých případech výhodný, je pro Česko strategické pokrývat co největší část spotřeby z domácích zdrojů.

Jedním z nejlepších způsobů je stavět obnovitelné zdroje. Větrné a sluneční elektrárny jsou nejlevnější ze všech nově budovaných zdrojů. Na rozdíl od velkých elektráren se také dají rychle zprovoznit a nevyžadují dovážení paliva. Česko zatím v oblasti čisté energetiky zaostávalo. Například z větru pokrývá stále jen 1 procento spotřeby elektřiny. V sousedním Polsku je to 13 % a v Rakousku 14 %.

Rok 1277

Vítr jako zdroj energie využívá lidstvo tisíce let. Už od starověku pomáhá čerpat vodu, opírá se do plachet lodí, mele mouku a nyní i vyrábí elektřinu. Pradědem dnešních větrných elektrárny je větrný mlýn, který sílu větru dokázal využít nejčastěji na mletí mouky nebo čerpání vody. Na našem území jsme první postavili v roce 1277. Konstrukční rysy větrných mlýnů jsou využívány i při stavbě větrných elektráren.

100 obcí už má s větrníky zkušenost

Celkem jich na území ČR najdete přes 200 a nikde nezaznamenali lidé závažnější problémy. Neustále se navíc zlepšuje technologie, vzhled i efektivita větrných zařízení.

10 krát efektivnější než dříve

V praxi se uplatní jen ty nejlepší technologie. Dnešní větrné turbíny jsou větší, mají stožár vysoký 130 až 170 metrů a lopatky dlouhé kolem 70 až 90 metrů. Vyšší a větší elektrárny vyrobí na jednom místě víc elektřiny. S vývojem technologií klesá i cena výroby, proto je elektřina z větru dnes spolu se sluneční nejlevnější ze všech nově budovaných zdrojů.

1 minuta provozu větrné elektrárny

Moderní větrná elektrárna vyrobí za minutu provozu tolik elektřiny, kolik vystačí na celodenní provoz dvou průměrných domácností. To v přepočtu znamená, že všechny elektrárny v ČR umí za rok vyrobit dost elektřiny, aby pokryly spotřebu domácností například v Pardubickém kraji. V evropském srovnání jde ale o jedno z nejnižších čísel.

Z nové energetiky profitují i místní

Větrné elektrárny se liší ještě v jedné věci: z jejich rozvoje mohou profitovat obce i místní. Nejběžnější zapojení bývá přes pravidelné roční příspěvky do obecních rozpočtů. Možné je také pokrývat část spotřeby domácností, firem i samotných obcí levnou elektřinou z větru, ať už sdílením (elektřina za výhodnou cenu je ale k dispozici pouze v době, kdy zdroj vyrábí) či s využitím přímé dodávky přes obchodníka (elektřina za výhodnou cenu je k dispozici nepřetržitě).

JAK HLUČNÁ JE větrná ELEKTRÁRNA?
JAK DLOUHO TRVÁ STAVBA ELEKTRÁRNY?
Jak změní větrná elektrárna krajinu?
Jaký vliv má větrná elektrárna zvířata na zemi a ptáky?
Stroboskopický efekt, flicker, diskoefekt?
Ruší větrná elektrárna signál televize nebo rádia?
Infrazvuk a nízkofrekvenční hluk

O nás

Se záměrem větrného parku přichází konsorcium Arcibiskupství olomoucké, které se spojilo se společností Micronix Group. Arcibiskupství stálo u zrodu větrné energetiky v ČR, když v roce 1994 vztyčilo jednu z prvních elektráren na Svatém Hostýnu. Micronix Group je v současné době největší provozovatel větrných elektráren v České republice, zkušený developer a provozovatel větrných i jiných obnovitelných elektráren v Česku.

Napište nám na info@vetrnikyberoun.cz, pokud potřebujete víc informací

Kontakt pro novináře

Mgr. Jiří Gračka

tiskový mluvčí Arcibiskupství olomouckého

Arcibiskupství olomoucké je zapsáno v Rejstříku církevních právnických osob Ministerstva kultury ČR pod číslem 8/1-02/1994 v souladu s § 20 Zákona č. 3/2002 Sb. o církvích a náboženských společnostech.